Aby se taky podívala, jak s vámi Hugo (ten častý návštěvník pražských a brněnských privátů) jedná? A poučila se o tom, kam jako ženská patří? Počkej chvíli, rozmyslím si to…. no vlastně, když to v budoucnu bude brát jinak než to dnes určitá skupina lidí vnucuje ostatním, bude za stejnýho ufouna, jako jsem teď já, žejo. Takže bych se vlastně měl zamyslet nad sebou v čem svý dceři bráním a měl bych přicupitat, když to někdo z vás řekne. To…..je……grandiózní. A prosímtě, co bys chtěla, abych ti na to odpověděl?
Jinak já si zvládnu bavit dceru i bez vás, nepotřebuju k tomu nikoho, protože po určitých událostech o nichž jsem ti již několikrát vyprávěl z otce mezi mnou a Emmou nezbylo nic a na někoho, kdo si myslí, že jsme tu od toho, abychom se oddávalli jeho debilním teoriím a nápadům se můžeme zvysoka vykašlat. Teď mi asi řekneš, že mi zaručuješ, že u toho Hugo nebude, ale to se fakt na mě nezlob, za těch pár měsíců, co jsem si myslel, že tě znám důvěrněji, jsem pochopil, že když se ten člověk rozhodne, vyšperkovat ti obydlí samopalem, zabrání tomu jen ten, kdo rozhodne za tebe a to já nikdy nebudu. Takže shrnuto a podtrženo na dotaz, zda by se tvý děti mohly vidět s tím mým, jsi si odpověděla už předtím a asi tak úplně nechápu, proč se mě ptáš teď?
Mě je úplně jedno, co si myslíš, přečti si komu chceš, co chceš. Díky lidem, jako jsi ty, jsem půlku života věřil, že se mí rodiče rozvedli proto, že jsem je zlobil. Pokud chceš všude tvrdit, že příčinou některých věci v tvým životě je nějaká moje paranoia, tak si posluž. Nebudeš ani první, ani poslední. V krátkým vztahu, který proběhl mezi náma jsem nerozhodl absolutně o ničem a ještě jsem musel vysvětlovat, co se ve mě děje, aniž by mě kdokoliv věnoval pozornost. Tvářit se ale, že se ode mě vysvětlení čeká, to vám šlo na jedničku.
Holka ty se díváš akorát na to, jak svým dětem ukážeš, co jsem za zlýho člověka. Nevadí mi to, dokážu s tím žít, i když jsem na to nevypadal. Jestli si myslíš, že víš, co se ve mě děje, tak to akorát lžeš sama sobě, přestože jsi mi kdysi odkývala, že v tom (že by si člověk v první řadě neměl lhát) mám pravdu. To mluví za vše.
Ty se pořád kasáš, co jsi si od chlapů zažila, ale ten tvůj kumčoft – (naopak příležitostný návštěvník privátů ale za to oceňovaný, bůh ví proč…) ti nemlátí děti, ten se k nim chová dobře. A co se týče Huga – holkaře, tak aby bylo jasno, o tebe jsem se začal zajímat až na jeho opakovanou výzvu. I před tím jsem velmi dobře viděl, jak se o něho staráš, jako vlastní matka. Chodila jsi mu prát, on nebyl tvůj přítel, byl jedním z tvých dětí, kromě toho, že se ti doma roztahoval a měl akorát mraky chytrejch keců. A já matku nepotřebuju, hledám ženskou, která mi bude rovná.
Co se mých citů týče, o nich se sice vyjadřuješ, ale nevíš o nich a o jiných problémech, co řeším naprosto nic. Těch pár dní, co jsme se neviděli, jsem bulel jako dítě. Vedl jsem vlak mezi Lípou a Srním rychlostí 110 km za hodinu, vlak v němž bylo přes 200 lidí a vážil víc než 100 tun, na trati, kterou ještě ani pořádně neznám, protože na ní začínám a ani sem neviděl na cestu přes slzy, nezodpvídal jsem za 3 děti, ale víc než 200 LIDÍ. A kdybych něco prosral a vysypal tu hromadu železa do pole u trati při tý rychlosti, určitě by mi nehrozilo špatný sestavení jídelníčku. Zavřeli by mi do kriminálu i to dítě, kdybych to nepřežil.
Nejvíc jsem řval, když jsem Emmičce říkal, co se stalo a ty mi teď tvrdíš, že se mám sebrat a jít s ní k tobě a dívat se na všechno, jako by se nic nestalo? Po 17 letech samoty, kdy jsem se znovu zamiloval a hned nato jste mě vymetli, jako smetí. Ptal se mě někdo na to, co cítím? Akorát o tom máte výroky, jako bych byl povinnej je respektovat a cítit, jak řeknete.
To máš pravdu, že jsem plnej nenávisti, protože se mi vlastně dostalo téhož, jako v jiných takových vztazích, který jsem prodělal za těch 17 let. Schytal jsem to akorát za někoho, komu nikdy nevmeteš do ksichtu, že tě má za podřízenej odpad jako ostatní ženský.
A tak je to pořád dokola a fakt je mi jedno, co na to téma ještě sdělíš, protože činy proběhly v mě velmi známém pořadí a nejenže mě nenechaly na pochybách o tom, že jsem zase posloužil jako boxovací pytel, ale zcela vyloučil možnost, že bys ty nevěděla co děláš.
Jděte už do prdele všichni a dejte mi pokoj, můj život není váš a já nejsem tady proto, aby vy jste hodnotili, co já jsem za člověka, hodnoťte sami sebe. To vy jste citově a morálně nevyspělí a něco jako láska, rodina nebo děti vám vůbec nepatří do ruky.
Odejdi mi zkrátka ze života a dělej prosímtě, že vůbec nevíš, kdo jsem. V opačným případě to budu brát jako výzvu k tomu, abych se začal chovat taky jako pořádný trotl. A pokud si myslíš, že to nedokážu, pak toho o mě víš ještě méně, než bych si já vůbec kdy myslel.
o, co si pamatuju, říkala jsi, že na něj máš vztek a že sis to od něj slízávala, což je teď mimochodem zase jinak. Co se týče Huga, společný přátelé na FB si mě najednou blokujou, to je zajímavý co? Hlavně ta Vladěna Pulkrábková, co se mi nedávno ozvala a jemu stačilo akorát říct, abych mu ten kontakt dal(to by čuměl, kdybych mu řekl, že mu ho nedám). Mohl bych se na něco zeptat? Jak se všichni vejdete do jedný postele? A do sprchy? A to všichni usnete, když je vás tam tolik?
Co se citů týče, on s tím nemá problém, kromě toho, kousek od tebe žije ženská jménem Kateřina, s níž tohle prodělával před mnoha lety. Akorát ještě neměl tu odvahu k něčemu tak nechutně odpornýmu, jako zapojit do celýho toho procesu mě.
Nejdřív jsi mi tvrdila, že si mám najít jinou ženskou a vysvětlovala jsi, co s ní mám dělat, jako by ses k němu vracela natrvalo a teď tvrdíš, že potřebuješ jenom čas? Nebo se to mělo nějak skloubit dohromady a já se měl počas tvého řešení s Hugem dočasně uklidit k nějaký fifině a pak jí říct, ,,promiň, tady mistrová už to má dořešený, vracím se k ní“?
Promiň, ale to je poněkud ulítlejší, než nějaký sympatie ke kozám, to bys mi mohla ještě blíž vysvětlit, nejsem totiž Hugo a tyhle věci buď nechápu, nebo nepatřím mezi lidi, kterým přísluší je provozovat. Co to vlastně rozvíjíš?
A vůbec, Hugo má všechno hned a s nějakým dozráváním si naprosto nedělá hlavu, takže on nemusí a já to odčekám za něj?
Víš, rád bych jenom podotknul, že když jsem tě potkal, nepřitahovalo mě na tobě naprosto nic, protože jsem měl úplně jiné potřeby a představy o sexu. To já měl odvahu všechno ti přiznat a na rovinu ti říct, že se chci o něco pokusit. Na začátku alespoň pro mě nebyly žádné city, ale jen neskutečná odvaha, která vám evidentně chybí oběma.
A ano, to ty jsi po mě hrábla a udělala jsi to, jak jsi chtěla, takže to není moje dilema, ale čistě tvoje a teď v tom lítám já, tvý děti, moje dcera a otázka zní, jak se k tomu postavíš, protože Hugo to za tebe nevyřeší, ten si zajede oprcat Ukrajinku a zvysoka se na tebe vykašle. Neudělal to poprvé a neudělal to jen tobě, to zase vím já, protože to všechno jsem si od něj musel za ty roky vyslechnout. A přitom se mi vysmíval, že já se na ženskou nezmůžu a bůhví, kde to všude vykládal.
Na vyřešení mých citů mám vždy tak akorát pár minut, což je od vás skutečně velkorysé, takže si své vzletné proslovy o lásce a zákoutích nějakých citů můžete strčit někam. 12.6. jsem o těchto věcech přestal diskutovat a již nebudu nikdy. Myslím, že 17 let diskuse je dost, abych věděl, co máte v úmyslu.