Kolik stojí holka na privátu? Záleží na městě. Praha – Kyjev, ceny různé a kvalita také.

Když jsem za tebou začal chodit, jezdil jsem ještě v Boleslavi. Na oběd jsem chodil do města. Abys věděla, nabízely se mi tam mladý hezký holky. Holky, který tam měly zázemí a já se tam mohl nastěhovat (Hugo by neváhal ani vteřinu a ty to velmi dobře víš). Odmítl jsem je, protože jsem to nechtěl s tebou vzdát i když to šlo špatně a s nima by to šlo samo. Odmítl jsem je, protože jsem nechtěl tyhle věci tvořit snadno. Když tvoříš snadno, není o tom, co říct. A to, co se tady dnes děje se vztahama a sexem, o tom je sakra, co říct a o tom by se mělo mluvit.

Kdysi jsem se odstěhoval za svou první láskou do Prahy. Pronajali jsme si tam pokoj a snažili se tam nějak fungovat. Někoklikrát jsem změnil práci (ty řeči o tom, že tam něco vždycky najdeš, jsou naprosto lichý, za almužnu tak na sezónu a s dojížděním). Skončil jsem zpátky v Lípě asi po roce snažení se o spolupráci s lidmi, který byli vychcaný, jako díra do sněhu. Samozřejmě bez ženský a se zkušenostmi, který mi otevřely oči o tom, co jsou zač lidi i v mém rodišti.

Hugo do toho všeho ještě střídal holky jako ponožky, přímo přede mnou je neskutečně šikanoval a mě vždycky s úšklebkem říkal, že ,,takhle se to musí“. Choval se vždycky jako neskutečnej zmrd a vždycky tu ženskou měl. Dnes pracuju v Lípě, ženský tady na mě koukají, jako kdyby mě nejradši zaškrtily a ty se vracíš k němu, takže mi vlastně zůstalo zase jen bytí mezi lidma, který mě používali k hašení svých nenávistí. A divíš se, že jsem nasranej?

Medvídek na nejosamocenější chvíle, kterej se jinak válí v koutě bez povšimnutí, celý léta je už pěkně olezlej, vypelichanej, smrdí a často ho bolí hlava. To proto, že je v přechodu víš?

A důvod, proč si představuješ, že tě tak snadno vyměním za jinou je jenom jedinej. Protože ti to celý léta předvádí on a nepředváděl to jenom tobě. Takže vlastně zase soudíš mě podle někoho, kdo s tebou nejednal hezky (sakra počkej, kded už jsem tohle viděl, napovíš mi?) Anebo třeba napověz sobě, co ti já budu valit do hlavy, na to nejsem fakt kovanej.