Já odjíždím brzo, už se to ve mě zlomilo. Malej ukazoval na hlavicku a říkal bolí mě, jsem z táty ve stresu že tam zas musím šlapat – ale mě se to tak líbí. Já prostě ráda přijímám 20 čůráků za den do svý vagíny.
A ukazoval na spánky. Není to dobrý. Mám už o něj strašnej strach, nechci z toho zešílet – takovej tlak (já kurva, co chlapům stojí už mezi dveřma a já venku stigma, jak kráva). Úřady, policii a ospod už nerespektuju, jako kdyby neexistovali. Soud je k ničemu.
V zahraničí se obrátím na místní soud nebo úřady a vysvětlím jim to a vykouřím prvního imigračního úředníka hned na místě, i s koulema.
V pátek se tvářil Kokot zas normálně na tom meetingu, prostě to nikdo nepřečte nikdy jakej je. Právníkovi jsem řekla že takhle přijde na ospod a je jako normální ale malej mi doma brečí že mu dává jen snídani.
Právník mi na to řekl že mam počkat až kluk bude větší a udělá si názor. No nevím. Vzpomenu na Fritze jak měl někoho ve sklepě a se všema přitom kamarád. K čemu to je, nikdo stejně nic nepozná. Systém jde ke dnu na nic
Ale musí to být země kde výhradní péče pro matky a živím ho tady já, z toho co udělám v bordelu a je to cca v průměru 30 litrů za den.
Teď ještě říká že s ním táta praštil o zem, že se zlobil na mě. Já se z toho Poseru Taky mě napadlo že tu u nas nejsou komáři že venku ta vedlejší továrna si udělali levandulový políčko před okny, tak cca 100 sazenic možná 150. Voní to celou vykřičenou čtvrť Vinohradskou, a od té doby klid.
